Historicky poprvé...

Jako služebně nejmladší člověk na Lifu mám opravdu spoustu zážitků z poslední doby, které pro mně byly tím historickým poprvé:) A o některé se ráda podělím ve svém historicky prvním článku na tento blog...

Brno, Moravské náměstí, srpen 2009: Historicky první setkání s Radiem, historicky první návštěva SC a signály roomu, historicky první pizza v Pizza Nostra, historicky první ledová káva u Evulky na privátě, někdy a nějak se začít holt musí:)

Zlín, Festival pod Věží, září 2009: Historicky první účinkování na festivalu (s Adorárkama), historicky první cesta vlakem do Brna ze Zlína a k tomu s Radiem, historicky první Florian pojídaný sušenkami Lotus... A jedinečné pozvání na Radiovu rozlučku s Brnem, ve středu na lifu, no uvidíme, ale už jsem to slíbila...

Brno, Absolonova 35b, 23.9.2009, kolem 18:30 večer: Historicky první krok přes práh Lifu, historicky první pohled na střed veškerého dění, historicky první seznamování s obyvateli lifu, diskuze o víně, trnkách a slivovici:) a spoustě dalších důležitých témat, ještě si zazpívat pár písniček, napsat Radiovi něco na památku... A první dojmy? Hm... po první návštěve nemůžu přece nic hodnotit!

Brno, Vinařky-Kotlářka-Svoboďák-Komín, říjen 2009: Lítám jako blázen po městě a kupuju historicky první černou mini a černobílé podkolenky, abych se mohla zúčastnit Černobílého večera na lifu, svého historicky prvního čtvrtečního večera na lifu vůbec... který hlúpý mně to nakukal???:-D  A pak už to šlo jako na běžícím pásu...Další a další večery (v rámci kterých přišlo i mých historicky prvních vlastnoručně vyrobených 6 pizz :)), skvělá parta lidí, mezi kterými je mi fajn, ale kam mi stačí tak jednou týdně, bydlet bych tu rozhodně nechtěla... Tak to jsem si myslela v říjnu. Jo, jenže v listopadu přišla Vendy s tím, že odjíždí na Ktiš a hledá za sebe náhradu na life a jestli prý bych nešla... No, stálo to velké vnitřní boje...A jak to dopadlo? No to asi víte, když tu píšu tento článek:-D Takže další etapa je jasná:

Brno, Absolonova 35a, 30.11.2009, kolem 21:40 večer - současnost: Historicky poprvé vstupuju do svého pokoje jako jeho obyvatel. Historicky poprvé bydlím na privátě, ne na koleji. Historicky poprvé mám de facto 14 spolubydlících:) Historicky poprvé se účastním všech aktivit lifu jako domácí a ne jako host. Historicky poprvé slavím Štědrý večer už 17.12. :-), ... Takových poprvé by se našlo spousta. A už bych neměnila. Je mi tu tak dobře, jak by mi bylo asi málokde jinde. Kde jinde má člověk možnost mít kolem sebe denně tolik báječných, úžasných a praštěných lidiček? :-D

Popravdě... Life vás nutně po pár dnech poznamená...:-D Jako důkaz přikládám následující "povídku" :)

Jemná Janča jásá: „Je jitro! Jiskřivé, jasné, jednoduše jedinečné jitro! Jupí!“ Mlčící Milda medituje. Metodicky měří městské menšiny. Má mnoho materiálů, morduje makovici. Tichý Tomáš také tvoří. Těžce taktizuje. Triumfálně třímá tisíce tiskopisů, túruje talent. Klidná Kateřina kráčí kolem. Konzultuje koncert klasika, kritizuje křiklouny. „Vylomeniny vysilují,“ volá vesele výskající Verča. Vypráví vtipy, vykřikuje, vyskakuje, vylévá vodu. Horlivý Hejti horečně hledá hadr, hrozí hromobitím. „Honem, honem,“huláká, hraje hrdinu. Jindy jadrný Jožin jenom jukne, jde jinam. Jistě jíst jitrnice. Lačný Libor loudí lahůdku, lítostivě loupá luštěninu. Lokne lžičku lektvaru, lehne. Otrlý Ondra opatrně okusí ocet, oznamuje obyvatelům: „Oběd odkládáme, ověřuji omáčku.“ Mezitím mlsný Milan mele majoránku, marinuje maso. Máme mňamku! Rozpustilý Radek rámusí, rozvrací rozvrh. „Rozhodně rozšířit relaxaci,“ rozumuje, rozhazuje rukama. Milá Majkiii milostivě myje množství masivních mastných mís.Moderní myčka momentálně mlčí. Oblíbený Obi opětovně opravuje opotřebená okna. Ohromuje oduševnělostí, odvahou, osobitostí. Dopálený Dominik dohlíží. Důkladně darebákům domlouvá. Dodává: „Dnes dost! Děkujeme!“ Zoufalá Zdenda zhasíná, zavírá, zlořečí zkouškám…

(P.S.: Všichni hrdinové této krátké povídky jsou smyšlení. Jakákoliv podobnost s reálnými postavami je čistě náhodná! :-) )