Mokrá sázka na s.life

Dobrá zpráva na začátek: Na lifeu to žije! I když se na našem blogu tento akademický rok zatím moc neprojevujeme, hodláme to změnit a opět vám přinášet čerstvé zprávy z našeho společného brněnského privátu, kde spolu žije 14 lidí podílejících se na signály.cz.

Začneme zábavně naučnou příhodou z prvního měsíce tohoto semestru...

Na svatbě našich milých (teď už ex-) spolubydlících Zdendy a Obiho došlo (mimo jiné) k jednomu hazardnímu uzavření sázky. Ponecháme nyní stranou vznášející se otazník nad stavem, v jakém lajfáci tuto sázku uzavřeli - jednalo se o ostražitou bdělost, uvolněnou náladu nebo zatmění smyslů v čase prohibice? :-)

Ať to bylo jakkoli, uzavřeli veletajnou sázku. V rámci zachování její tajemnosti zde nebudeme uvádět, o co přesně šlo… :-) Každopádně lajfáci se rozdělili na čtyři skupiny: 1. sázela na to, že se něco stane; 2. sázela na to, že se stane něco jiného; 3. se prozřetelně nesázela o nic; 4. nic nevěděla, protože se jí sázka týkala. Přijalo se usnesení, že ti, kdo sázku prohrají, budou muset skočit do bazénu (který máme na naší lajfí zahradě) ve chvíli, kdy se dozví, jak sázka dopadla. V čemkoli by byli oblečeni, v jakémkoli počasí či náladě…

Uběhla nějaká doba a skupina, které se týkala samotná sázka, se o ní dozvěděla. Měli z toho velkou radost a hned začali plánovat, jak budou ostatní skákat do bazénu! Vsadivší se lajfáci totiž nevěděli, že věc, o kterou se vsadili, je už dávno jasná a stala se bez jejich vědomí. :-))

Jeden nedělní večer se jim tedy stal osudným. Po modlitbě bylo všem přítomným oznámeno, že sázka je již naplněna a jedna skupina lajfáku vyhrála. A ta druhá musela skočit – oblečená, kolem půl jedenácté večer, koncem září… Stačilo již napsaných slov, podívejte se na to sami!

Proti umrznutí je zachránila jen víra pramenící z našeho modlitebního společenství.

Prvním odvážlivcem byl Dominik, který si nesundal ani ponožky, což dokazuje jeho odvahu (Mt 14, 28-29). 

Hned za Dominikem se do vody vydal Tom, který měl dobrý nápad... (J 2,3)

"Hmm, dnes se mi povedlo červené!" (J 2, 9-10)

"Jupíííí! Prohrál jsem, ale máme víno!"

Hanka se před potopením radši pomodlila... (Lk 11,10) "Kéž se tato voda promění v teplou lázeň!"

A její modlitba byla vyslyšela... "AA, žhavé! Nesmím se modlit tak intenzivně!"

 Posledním byl Libor. Na modlitbu na lajfu nebyl, proto jsme na něj museli počkat a "vyžádat" si jeho příchod - sdělili jsme mu, že se nám něco stalo se sprchou a nemůžeme zastavit tekoucí vodu, která z ní prýští. Libor byl velmi překvapen, když měl nakonec úplně jiný problém s vodou, než jaký čekal...

A ostatní jen přihlíželi a smáli se. :-) (Kdo na této fotce najde Agness?)

A tak to tady chodí... Jaké ponaučení z toho vyplývá? Klidně se sázejme dále, je přitom sranda. :-))