Z života signály.cz life

GÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓL!

15. 5. 2011 21:59
Rubrika: Celý life | Štítky: Life , plife

To si tak jednou přijdu na Life a už když si zouvám boty v předsíni, slyším, že je ve společenské místnosti nějak veselo. Otevřu dveře a vidím Milana, Kubu, noťas a projektor.

„Co tu vyvádíte?,“ ptám se a v hlavě mi šrotuje, proč ho rozdělávají zrovna teď, když Baby večer bude až zítra. „Toš bude hokej!,“ zahalasí Milan. „Večer hrajeme s Finskem,“ dodá nadšeně Kuba a Milan to shrne slovy: „Bude to špica!“ Pokrčím rameny a jdu se napít. Než se mi šumák rozpustí ve vodě, mají kluci už projektor nachystaný a Milan si prozpěvuje: „Kde domov můj, kde domov můj…“ Napadne mě, že konečně rozšířil svůj repertoár, jen mi ta naše hymna moc nesedne k písním stylu: „Rád ťa vidím odblečenú,“ „Ej zomrela mně žena,“ a překvapivě se ani nezaobírá výskytem ondatry pižmové na řece Moravě.

„No nic, půjdu něco dělat,“ prohlásím a znovu si přes rameno přehodím tašku. Na rozloučenou mi místo Kubova tenorového: „Čau lásko…“ (které už důvěrně znají všechny slečny z Lifu) zní Milanovo: „A to je ta krásná země, země česká.“  Vezmu pití do ruky a mířím ke schodům. „Domov můj, země česká, domov můj!“ Na prvním schodu se ještě otočím a houknu na toho hluckého patriota: „A já jsem si vždycky myslela, že jsi Moravák!“

Tímto rozhodně nechci nikterak znehodnotit Milanovo vlastenectví, nevyzývám věrné Moraváky, aby ho začali kamenovat, ani nechci zapříčinit, aby v Hluku chodil kanálama. Chci jen diagnostikovat chorobu, která teď přepadla snad většinu nejen Lajfácké populace. HOKEJ. Břitké ostří bruslí kreslí na bílý led ostré, nepravidelné rýhy. Hráči letí, jako by se snad ani nedotýkali země, hned tam, hned zase zpátky. Hokej je rychlost, hokej je boj, hokej jsou emoce, hokej je nadšení! Černý puk letí přes jiskřící se led. Přihrávka, další přihrávka…GÓL!!! „Gól!,“ slyším zespoda křik svých drahých spolubydlících. „Gól, dali JSME gól!,“ radují se o pár ulic dál štamgasti U Mocnáře, kteří mají se svým pivním bříškem problém vylézt i do třetího patra paneláku. „JSME nejlepší!“

Mistrovství světa v hokeji chvilkově změní celý sociální život na Lifu. Při pohledu na obrazovku našim „hokejstům“ svítí oči jako v horečce.  Český a moravský patriotismus se spojí v jedno, hlučnost se zvyšuje o 200%. Divím se, že tu ještě nezazněla věta: „Toš su hrdý, že su Čech.“, že se večerní modlitba nepřesunula z 22:00 do hokejového poločasu a že se stále ještě modlíme za „prkotiny“ jako jsou signály.cz a ne za rozhodčí, aby viděli to, co by vidět měli a neviděli to, co by vidět radši neměli a hlavně za komára, aby nám nespadl. No, ačkoli v pátek, když se herby vrátil na Life a zdrble prohlásil: „Prohráli jsme 2:5 se Švédama. Libore, ty ses málo modlil.“, tak se mi zazdálo, že všem dnům mistrovství ještě není konec a nakonec to ještě tak dopadne.

Někteří spolubydlící nedokážou pochopit, jak se můžu nedívat na hokej. Já holt zase nechápu je a stále si stojím za svým názorem, že hokej je prostě nuda, že přes ty skafandry, přílby a chrániče není ani poznat, kdo v té výstroji vězí, a že na takový fotbal se aspoň trochu koukat dá, protože jsou tam hezcí kluci fotbalisti a švihácké tričko, kraťasy a podkolenky z nich nedělají neforemné sněhuláky, jak je tomu u předešlého sportu. Fotbal bych tedy ještě celkem brala na milost. Než bych ale čekala, až bude fotbalová sezóna, kouknu se radši na nějakou tu slaďárnu s Orlandem Bloomem nebo Heathem Ledgerem. Holky, kdo se podíváte se mnou;-)?

Zobrazeno 4472×

Komentáře

barak

nejlíp se sleduje nohejbal, i když chápu, že ne všichni nohejbalisti zaujmou ženy svou postavou:)

Zobrazit 18 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka