Černá + bílá = šedá

Abych šla ostatním příkladem, tak i já jsem se rozhodla přispět svým kratičkým článkem. Na lifu jsem teprve pár týdnů a už mám za sebou dva čtvrteční večery a ten druhý byl zvláštní už tím, že jeden z nás slavil narozeniny.

No ale abych to vzala pěkně od začátku. Moje příprava na čtvrteční večer začala už v úterý, když jsem se dozvěděla jeho náplň. Černobílý večer, kdy jsem měla přijít oblečená pokud možno v černé a bílé by pro mě nebyl naprosto žádný problém, neboť můj šatník hýří všemi barvami i velikostmi :o) a černá a bílá se tam nachází taky..dokonce v hojném počtu. Ovšem malý problém přeci jen nastal. Můj šatník byl ode mě vzdálen přes sedmdesát kilometrů a přes veškerou snahu jsem se ještě stále nenaučila teleportaci. A tak jsem tedy spoléhala na to, že nějaká ta černobílá část mého šatníku se nachází i zde v Brně. Ano nakonec jsem přeci jen něco našla.

Ve čtrvtek jsem se tedy barevně sladěná vydala na další společný večer na lifu. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že jeden nejmenovaný zástupce mužského pohlaví, si kvůli barevné sladěnosti byl ochoten obléci i sukni :o) a že mu slušela :o).

K večeři se tentokrát podávali noky s povidlovou omáčkou a mákem s cukrem, no když černobílý večer, tak se vším všady a tak i jídlo muselo být samozřejmě sladěno :o). O pár chvil později později se dostavil i náš duchovní Jenda. V černé košili a bílým kolárkem mezi nás krásně barevně zapadl :o). A tak jsme mohli konečně pozdvehnout číše a připít na zdraví jak jinak než bílým nápojem (kdyby jste náhodou přemýšleli, který nápoj je bílý, tak to bylo mléko). Následoval dort a po něm večerní modlitba. A pak už se opět rozvýřila bujná diskuze. U které jsme si podávali vařečku, náušnici, vidličku a pokličku. Cože? No přece skřidlu!

Nezbývá než doufat, že i ostatní dny budou na lifu, veselé a přátelské. A třeba se někdy zase potkáme ve správné barevné kombinaci (co třeba růžovo-zelená :D).